24.8.2020 Výlet na hrad Grodno

Vstávali jsme před šestou, ať v klidu stihneme snídani. V 7:25 nám totiž jel autobus do Zagórze. Sice jsme předchozí den zkoumali, odkud nám autobus jede, ale zastávky tam byly dost nepřehledné, tak jsme doufali, že čekáme na správném místě. Polské zastávky jsou totiž označené velmi zvláštně. Třeba tady bylo na jedné zastávce asi 5 jízdních řádů od různých dopravních společností. Jeden z nich byl podobný našim českým. Většina ale vypadala, že by si je tam mohl jen tak vyvěsit jakýkoli náhodný kolemjdoucí. Na papíru A4 byla napsaná (asi) cílová stanice, k tomu třeba 4 časy odjezdu a nic víc. A tenhle papír byl na zastávce pod přístřeškem jen tak přilepený izolepou (ty lepší byly aspoň v euroobalu). No a mezi těmito jízdními řády nebyl ten, který jsme našli na internetu, že by odtamtud měl odjíždět. Tak jsme tam přišli o chvilku dřív a čekali jsme. Asi o 5 minut dřív, než byl plánovaný odjezd, přijel autobus, tedy spíš mikrobus (na který už jsme zvyklí). Zastavil tak 50 metrů před tou zastávkou, ale naštěstí jsme si ho všimli, zjistili jsme, že je to on a odjeli jsme.

Asi za 20 minut jsme dorazili do Zagórze. Tam jsme měli v plánu prohlídku hradu Grodno a pak odtamtud ještě takový odpočinkový výlet kolem jezírka Daisy s cílem v Palmiarni Książ. Ještě před otevřením areálu hradu jsme navštívili jeho okolí včetně vyhlídky na hoře Choina. V 9 hodin jsme mohli vstoupit na nádvoří, ale první prohlídka začínala až v 10. Během té hodiny, co jsme čekali, se to tam překvapivě začalo dost zaplňovat návštěvníky. 

Na prohlídku nás šlo přibližně 10 a jak už bylo zvykem na této dovolené, ve vnitřních prostorách jsme museli mít roušky. Prohlídka byla velmi zajímavá, protože se jedná o velmi starý hrad přibližně ze 14. století.

Po prohlídce jsme využili místní restauraci a dali jsme si ještě maso s bramboráčky na způsob guláše (nedošlo mi, že v Polsku říkají guláš něčemu jinému, než na co jsem zvyklá). Na obědě jsem si moc nepochutnala, ale aspoň jsem se dobře nasytila. Jako dezert jsme si dali gofry s borůvkami a šlehačkou.

No a jelikož bylo po obědě už asi 12 hodin a před námi bylo ještě asi 25 km, rozhodli jsme se, že dnes si dáme odpočinek a pojedeme zpátky do Wałbrzycha. Palmiarniu bychom stejně už nestíhali navštívit a navíc jsme byli po a zároveň před náročným výletem.

Zbytek dne jsme tedy strávili ve městě, zašli jsme na jídlo a odpočívali jsme.